Rekuperace

Aby rekuperace v zimě fungovala a nezamrzal jí výměník, používají se nejčastěji „tři základní triky“.

• „vrazí se tam elektrické (nebo jiné) topné těleso (z mého pohledu ten nejblbější)
• jednotka se vypne a počká se až odtaje, případně pokud to umožní ventilátory, zařadí se „zpátečka“  (v důsledku toho z odtahového potrubí mohou vyletět pěkné radosti)
• Jednotka „saje“ skrze zemní výměník  (hurá to by mohlo být ono;)

Předchozí dvě varianty nepovažuji z mnoha důvodů za rozumné, pojďme se tedy podívat na zemní výměník. Nejde o nic světoborného, prostě zakopeme „pár metrů“ pro normálně velké domky vybavené rekuperací se do 300m3 průtoku dostaneme k 14-15m zemního výměníku.

Výhodou tohoto řešení je i to, že pokud je dostatečně velké v zimě ohřívá vzduch a v létě chladí, zadarmo, a bez kompresoru.

Jak na to ?  Hodně dlouhé pojednání v AJ s názvem Earth tube je jedno z míst. V ČJ je prima článek na TZB-info pro matematiky plný vzorečků  pro příznivce grafů a složitých řešení se najde tenhle článeček.

Chlapci z VUT z fakulty „spalovačské“ zase pěkně zdokumentovali stavbu zemního výměníku na který dostali grant. Sice se mi nepodařilo v článku dočíst v čem je to „experimentální“, když používali klasické KG s hloubkou uložení do 2m hloubky, asi proto že tím větrají svůj experimentální domeček ?

Tedy jednoduše. Stavíš li zakopej před stavbou domu aspoň 200mm KG o délce aspoň 15m, lépe 300mm KG a 30m. Pohlídej si spád a odvodnění přez sifon do šterku, nebo v domě přez sifon;) Do budoucna se to vyplatí;) Stejně tak hledat a najít zajímavou rekuperaci s účinným výměníkem.