Kdo je to architekt ?

Položme si otázku z nadpisu. Pokud jste ještě s žádným nepřišli do styku, budete asi mít představu „chytrého pána“ (dobře tak i paní ať jsme genderově korektní), který má to kulaté razítko a domě a stavění ví všechno.

No ano a tak by to asi mělo být, zatím jsem se tedy ale nesetkal s žádným který by tuhle větu naplnil alespoň z 80%. Setkal jsem se šikovnými lidmi z oblasti stavebnictví, co mě ale zarazilo tak architekt je z mého pohledu „něco jako doktor“. Pokud máte stejně zažitou ideu i o doktorech, dostanu se k ní příště;)

Proč je architekt jako doktor, no v lepším případě je o něčem skálopevně přesvědčen a na něco se specializuje. Potom je tak třeba si říct, že každému na architektuře celou výšku vtloukají do hlavy základní postulát. „Vy říkáte klientovi co chce a potřebuje, vy určujete jak bude stavba vypadat!“
A s tím to základním nastavením vypouští škola své absolventy do „profesní praxe“, nezabředávejme do toho, že to mají taky (podobně jako doktoři) na začátku těžké. Přesuňme se
o deset let dále. Máte za sebou rozjezd kariéry, něco jste si vydělali a chcete svůj dům.

• V horším případě zmasírováni „časopisy o bydlení“ pohledáte architekta s dobrou pověstí vylíčíte mu svoje požadavky . On poučen praxí a základním postulátem z Vš navrhne, pěknou vizualizaci udělá a když jde všechno dobře, za nějakou dobu se nastěhujete …
  A pohádky by mohl být konec, ale není. Vy-designovaný interiér vypadá „jako  časopisu o bydlení“ (tfujtaxl natřikrát)  jen do okamžiku než někdo upustí jedinou tužku, kapesníček, či jinou drobnost. Povětšinou taky lidi nejsou s domem spokojeni, neb v něm pořád něco „smrdí“ ať už je to nový nábytek, lino, podlaha, stěny, malby nátěry …Od základního návrhu, kdy je nový dům postaven často „více na efekt“ než k běžnému žití. Až po použité stavební materiály a praxi jejich zpracování, přez „nas…né ukrajince“, které  špatně zaplatili a nechali všechno 3x předělat. To všechno se do Vašeho domu „propsalo“ a někde je to uloženo. Část z toho „je cítit“ i nosem (lepidla kupříkladu a spousty fajn průmyslově zpracovaných chemických a jiných „bomb“) no a potom je tu ta další ne zcela materiální část a ta už tak moc cítit není, tedy alespoň nosem ne.Ale na nějaké úrovni je tu s Vámi pořád přítomná, nějak Vás ovlivňuje – působí na vás a promítne se i na reálné třeba zdravotní stránce.
• V lepším případě jste prozřeli (alespoň z části;) a zjistili, že „časopisy o bydlení“ jsou podobné jak „skvěle nalíčená modelka“. Na fotce moc hezký, ale když ji sebou vezmete na vodu, tak jen jednou a nikdy více… (nic proti modelkám a ne všechny jsou stejné;)
  A stejně skončíte u architekta, který Vám Váš vysněný domeček namaluje, neb takhle se to přece dělá, že …
  Vyberete-li si šikovného dopadne to dobře až lépe. Stejně ale tenhle architekt bude muset přizvat „specialisty“. Tak tedy do kotle vhodíme jednoho architekta, jednoho „specialistu na statiku“, vodaře, elektrikáře, topenáře, vyřizovače podkladů… Dobře zamícháme zatřeseme a za 3měsíce máme podklady pro stavební úřad. Dostaneme povolení, zaplatíme účet za architekta a rovnou si u něj dáme udělat prováděcí dokumentaci pro stavební firmu. Na konci tohoto procesu je Váš účet lehčí o v lepším případě 150tis v horším i o více;)
• „Typizované projekty“ jsou cestou do horoucích pekel zvaných panelák na ležato, tedy neprošlapal jsem tuhle pěšinu. Množství háčků na jejím počátku mě odradilo…
• Koupit nedokončenou hrubou stavbu a „snažit se to dorazit“, to není peklo na kolečkách, to je všude kolem a bude se Vám snažit spadnout na hlavu!
• Jak správně ?
  Sednete si na zadek, nebo se budete procházet, prostě jak komu a kde to nejlépe mysl,í nechám na Vás.  Začnete uvažovat o tom jak bych chtěli a kde bydlet. Začnete si kreslit, jezdit na návštěvy k lidem s inspirativním bydlením a s podobným životním stylem. No a tak po půl roce až dvou, jak kdo je rychlík že,  si nakreslíte půdorys Vašeho domečku.
  Sepíšete si co je pro Vás nezbytné , co důležité a co by bylo „hezké mít“. Při nedostatku prostředků víte kde začít škrtat. Najdete šikovného stavebního inženýra, nebo statika a hledejte takového kdo se bude snažit nakreslit přesně to to máte. Jakmile bude množství změn větší než malé, je něco špatně.
  Buď jste si vybrali nesprávného „stavebního specialistu“, nebo Vaše návrhy jsou příliš rychlokvašné. Jste-li o svém návrhu skálopevně přesvědčeni, jděte jinam. Vždycky k tomu bude mít co říct statik, neb na jeho hlavu a jeho kulaté razítko se slétnou supové, jestli dům spadne. Proto máme taky většinu konstrukcí předimenzovaných. Normy a zvyklosti vždycky rok od roku někde tu jinde onde maličko přidávají. Takže množství nezbytností v konstrukci a vůbec vy bydlení nám pořád pomaličku narůstá…

No a to je snad k „projekční fázi stavby“ všechno milé děti, další díl pohádky na téma jak pejsek s kočičkou bagrovali, zase příště;)

 

Abych byl korektní, máme v česku jistě spousty šikovných architektů třeba:

• Aleš Brotánek  – specializuje se na pasivní domy
• Mojmír Hudec – Také specializace na pasivní domy a musím říct, že jeho projekt kulatého domu se mi moc zamlouvá

Ono na druhou stranu i chápu, že často lidi přijdou za architektem s takovými fantaz-magoriemi, které by spadli při prvním větru… Vždycky je to o míře požadavků a vysněných přání vs reality, co ten trám unese;)

Možná proto mi cesta kterou si vybral  Petr Hájek přijde tak zajímavá a inspirativní…

Ze zde zmíněných architektů, jsem se osobně potkal jen s p. Hudcem a to jen krátce a nikoli při projektu. Ty s nimiž jsem se musel bavit při různých projektech a kteří mě pohnuli k napsání tohoto článku si dovolím zatím nezmínit;)