Bond, James Bond, protřepat nemíchat;)

Pohádka s celosvětovým dosahem ? Dokonalý mlýn na peníze ? Ale jistě, tohle všechno jsou „Bondovky“, ale je toho mnohem více.

Jistě víte, že literární předlohu napsal Ian Lancaster Fleming ve své vile Golden Eye na Jamajce v roce 1952.

Tenhle pán musel být docela kvítko a za svůj život, který jistě velmi ovlivnila 2. světová válka se dostal k zajímavým kouskům historie a sám jich i pár vyrobil.
Jeho útočná sekce 30 a průnik do štábu italského válečného námořnictva a další eskapády jistě znamenaly nemalé plusové body pro Británii.

Seznam knih  je známý a  zajímavý, mnohem zajímavější je, ale pozadí okolo filmových scénářů a práv na filmy. Točí se v nich totiž obrovské sumy;)

O celém pozadí jsem už párkrát zavadil na internetu, ale v češtině je skoro nejlépe sepsáno na blogu kina art. Velkou část textu jsem si „vypůjčil a upravil“.

„Od samého počátku se Fleming usilovně snažil dostat svůj výtvor na velké plátno. Během následujících devíti let vytrvale vyjednával s mnoha filmovými a televizními producenty. Během toho udělal jednu fatální chybu, týkající se románu Thunderball a v něm vystupující zločinecké organizace SPECTRE. Ze zdánlivě malého konfliktu se vyklubala noční můra víceméně pro každého, kdo měl profesně kdy co do činění s Jamesem Bondem.

V roce 1954 prodal Fleming práva k románu Casino Royale televizní stanici CBS a vznikl televizní snímek, ve kterém herec Barry Nelson hrál amerického agenta Jimmyho Bonda. Projekt byl propadák. O rok později se pokusil prodat práva k novému románu Moonraker, následně navrhl stanici NBC originální seriál Kapitán Jamajka (Commander Jamaica) inspirovaný Bondem. I tento pokus selhal, nicméně scénáře, které Fleming pro seriál napsal, později využil pro pátý román Dr. No (1958) a pozdější povídkové sbírky. Flemingův kamarád Ivar Bryce ho nakonec seznámil se svým kolegou, irským filmařem Kevinem McClorym.

Ian Fleming se s McClorym naplno pustili do vymýšlení scénáře a o pár měsíců později přizvali i scenáristu Jacka Whittinghama. Od té doby Fleming zásadně odmítal jakékoliv další nabídky od filmařů a televizních stanic. Dodnes není úplně jasné, kdo vymyslel konkrétní scény v Thunderballu, kdo přišel s nápadem na organizaci SPECTRE a kdo s Blofeldem. Každopádně Fleming a McClory si postupně stále více z profesního i osobního hlediska nerozuměli. Celý projekt se rozpadl v roce 1960 kvůli rozpočtu.

Když bylo po všem, Fleming jako každý rok odjel do Goldeneye a na základě nepoužitého scénáře napsal nový Thunderball. Ostatně takto už v minulosti pracoval s nepoužitými scénáři několikrát. McCloryho ani Whittinghama v románu nezmínil.
Mezitím se producent Albert R. Broccoli usilovně snažil získat filmová práva k Bondovi, ale nikdy mu to nevyšlo. Teprve když se dal dohromady s producentem Harry Saltzmanem a vytvořili produkční společnost EON (Everything or Nothing), podařilo se jim práva konečně získat. (na wikipedii jsou všechny filmy natočené jinou produkcí označovány jako „neoficiální;)
I když původně chtěli adaptovat Thunderball, vybrali si nakonec z produkčního hlediska méně náročný román Dr. No a v roce 1962 se konečně rozjela úspěšná filmová série se Seanem Connerym v hlavní roli.

O rok později započal obrovský a medializovaný soudní proces kolem Thunderballu, který Fleming po mnoha měsících prohrál.
Už po svém prvním infarktu v roce 1961 byl velmi zesláblý a zdlouhavý soudní proces ho definitivně vyřídil. Zemřel v srpnu 1964.
Scénárista Jack Whittingham se od celé věci distancoval a odstěhoval se na Maltu. Cítil částečnou zodpovědnost za Flemingovu smrt a McClory ho nikdy nekontaktoval, ani mu nezaplatil jedinou část podílu z filmové adaptace Thunderballu, na které začal hned po procesu opět pracovat. Producenti bondovek však chytře vycítili ohrožení, s McClorym se domluvili, slíbili mu podíl z filmu a tak se v roce 1965 podíval Thunderball poprvé na plátna kin. Až do roku 2012 (kdy měl premiéru Skyfall) to byla finančně nejúspěšnější bondovka v historii.

roce 1976 začal McClory (stále vlastnící práva) plánovat novou verzi Thunderballu. Film měl nést název Warhead a McClory napsal scénář společně se Seanem Connerym a Lenem Deightonem. Ukázalo se ale, že se příběh až příliš podobá chystané bondovce „Špion, který mě miloval“ (s Rogerem Moorem), kde se měla podle původního plánu vrátit organizace SPECTRE a Blofeld měl obývat tajnou základnu pod mořem. Stejně tak tomu bylo i u snímku Warhead. McClory okamžitě zažaloval producenta Alberta R. Broccoliho. Film se musel přepracovat a organizace SPECTRE i Blofeld byli pro společnost EON na mnoho let tabu. Ale to stále nebyl konec. Ani zdaleka.

V roce 1981 se McClory spojil s producentem Jackem Schwartzmanem, najali režiséra Irvina Kershnera (Impérium vrací úder), Sean Connery se po letech vrátil jako Bond a nový remake Thunderballu nesl název – Nikdy neříkej nikdy. Vzhledem k tomu, že v roce 1983 měla jít do kin i oficiální bondovka Chobotnička, média tuto situaci označovala jako ‘Bitvu Bondů‘. I když Chobotnička obstála s důstojností, ‘Nikdy neříkej nikdy‘ byl stále mimořádně úspěšný film. McClory začal okamžitě plánovat pokračování s názvem SPECTRE, nicméně projekt tentokrát padl. V roce 1992 McClory oznámil novou televizní minisérii s Jamesem Bondem (v hlavní roli se měl objevit Liam Neeson nebo Pierce Brosnan). Mezi lety 1996 až 1999 se opět pokusil o film s názvem Warhead 2000. Snímku se tentokrát ujalo studio Sony, potenciálním Bondem měl být opět jeden z bývalých Bondů – Timothy Dalton (Dech života, Povolení zabíjet), Blofelda měl hrát Connery a celé to měl režírovat Roland Emmerich. Bondovskou sérii v této době spoluvlastnilo studio MGM, které okamžitě studio Sony zažalovalo, a celá situace po několika letech vyústila v soudní vyrovnání, díky kterému producenti konečně získali od Sony práva na první bondovské dobrodružství – Casino Royale. I když to muselo být pro obě strany neskutečně únavné, bitva ještě stále nebyla dobojována.

McClory byl naštvaný, že Sony přistoupilo na dohodu a opět celou záležitost poslal k soudu a tentokrát si nárokoval vlastnictví nad celou sérií Jamese Bonda. Argumentoval tím, že první film Dr. No údajně vykradl jeho první scénář k Thunderballu. Soudního procesu se nakonec účastnil jen současný producent Michael G. Wilson (nevlastní syn Broccoliho). Celý případ byl uzavřen, i vzhledem k tomu, že většina jeho aktérů byla tou dobou dávno po smrti. Důkazní dokumenty se za ty roky ztratily. Po verdiktu soudu už McClory neměl žádné peníze. Zemřel 20. listopadu 2006, pouhé čtyři dny po uvedení Casina Royale.

O několik let později, 15. listopadu 2013, bylo konečně oficiálně oznámeno, že všechna zbývající práva na Thunderball a organizaci SPECTRE byla předána společnosti EON Productions. Skončil tím právní spor trvající 54 let. Blofeld a jeho slavná zločinecká organizace dostane šanci Bondovi opět zatopit ve filmu Sama Mendese – Spectre.

A že by tenhle báječný penězovod nechali lidi jako Barbara Broccoli vyschnout ;)?

Nenechte se vysmát samozřejmě se už pracuje na dalším pokračování, plánovaném na rok 2018, pracovní název Bond 25. Daniel Craig má prý podepsáno, bude tedy Bondem po páté.

Epická podívaná plná explozivní akce zaručena;)