Pasivní rekuperace

Všechny dnešní rekuperace pracují v modelu: dva ventilátory, křížový výměník, filtry a nějaké řízení.

Jako nápad to není nejhorší, ale není to zařízení zrovna kompatibilní s ostrovní elektrárnou. (většina ostrovů je malých, FVE mají na svícení, topí dřevem atp.)

Jako mnohem „pasivnější řešení“ se nabízí navrhnout následující koncept.

Dvojkomín – jeden pro topení druhý jako zdroj „tahu“ pro rekuperaci. Rekuperace samotná je tvořená pouze bednou s křížovým výměníkem a regulací. Výměník co nejkvalitnější třeba www.recair.com RS300 není li lepší;)

Regulace je tvořena dvěma modelářskými servy ovládajícími klapky. Jedna je v komíně a druhá za výstupem ze zemního registru. Před každou klapkou je velký 200mm ventilátor ala z PC, který plní funkci snímače proudění. (alternativně pro letní provoz by ho bylo možno použít i jako zdroj tahu místo komína. Nicméně je to zbytečné ze dvou důvodů. Komín pro větrání „pohání odpadní teplo“ z druhé trubky komína, ve kterém se topí, dále lze osadit hlavicí, kterou pohání vítr a zvýšit průtok vzduchu. A druhým je fakt, že v létě je rekuperace zbytečná. Smysl v našich podmínkách dává hlavně v zimě a přechodových obdobích, jinak je lepší větrat okny.

Zbývá vyrobit prototyp osadit otestovat a vyrobit regulaci;)

Taky by se na tom dala udělat fajn doktorandská práce, nebo disertačka;)

 

Okruhy otázek k řešení:

  • předpokládaný průtok komínem o průřezu 200mm
  • předpokl. tah v průběhu roku (rozdíly teplot)
  • ventilátor zvoleného průměru 200mm jako snímač průtoku (typ, případná linearizace atp.) to samé v gardu fungování jako podpůrného ventilátoru.
  • rozdíly tlaku při různých délkách potrubí, vliv tl. ztráty na filtraci, klapkách atp.
  • posouzení míry „úspor“  vůči „konvenční rekuperaci.
  • Proc proboha pořád ještě firmy dělají rekuperace s 150-300m3/h když smysluplné větrání pro 4členou rodinu je o řád menší ?

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď